Česká republika rok 2013. Nacionalismus ve své nejtemnější podobě je na vzestupu. Nenávist je cítit v hospodách, na ulicích i na internetu. Uskupení blízká českým neonacistům pochodujíc napříč městy, jejich stoupenci mávají černými vlajkami a „normální slušní lidé“ jim z oken tleskají. Duchcov, Ostrava, Ústí nad Labem. Místa s podivnou atmosférou. Atmosférou něčeho nepříjemného co visí ve vzduchu. V této době se autor a režisér filmu na 8 měsíců odstěhoval do Předlic v Ústí nad Labem, do cikánského ghetta, které má tu nejhorší pověst. S kamerou namířenou na sebe se slušný Čech mezi „kopiemi Čechů“ stává hlavní postavou svého filmu. Snaží se hledat odpovědi na nejrůznější otázky, které provázejí soužití dvou etnik – „bílého“ a „černého“. Mezi Romy nachází nakonec řadu přátel a odpovědi na vyslovené i nevyslovené otázky hledají společně. Ocitá se a zaznamenává podivné situace. V obležené ubytovně s chlapama, co drželi tyče a sekery. S vůdcem proticigánské demonstrace, který se do kamery svěřil, že ji svolal, aby „lidi povstali a konečně JE všechny povraždili“. Dokonce i děti berou možnost násilí a smrti jako normální způsob, jak řešit problémy.